Učení se podle vlastností

Jak jsme byli zvyklí se učit?

Proč mi dává smysl učit se podle vlastností?

JAK SE UČÍME?

Od malička se učíme dovednostem, které si postupně osvojujeme a začleňujeme je do svého života. 

Dovednosti (ať už je to chůze, jízda na kole, psaní, kreslení, matematika,..), se učíme na základě našeho okolí ve kterém se pohybujeme. Utváříme si vědomí o tom co nás zajímá, podle prostředí ve kterém se pohybujeme. Nejdříve je to tedy rodina (rodiče, sourozenci, babičky a dědečkové,..). Později je to prostředí kamarádů, spolužáků, kolegů, partnerů s kterými trávíme svůj čas. Je pro nás tedy důležité prostředí nebo tzv. kruhy ve kterých se pohybujeme.

Dovednosti nebo znalosti?

V našich kruzích jsme tedy byli učeni zaměřit se na dovednost, kterou se v daný okamžik chceme nebo potřebujeme naučit. Postupně si ale uvědomujeme, že k učení potřebujeme znalosti, které následně dokážeme využít při osvojení si nových dovedností.

POCHOPENÍ: Učím se jízdě na kole (dovednost) - nyní potřebuji znalost, k tomu abych se na kole naučila jezdit. Znalost tedy chápu jako soubor vlastností (měkkých dovedností), které potřebuji, abych se na kole naučila jezdit. 

JAKÉ VLASTNOSTI POTŘEBUJI: TRPĚLIVOST, ODVAHU, SÍLU, SPOLUPRÁCI (dokázat si říct o pomoc), VÍRU, DŮVĚRU,..

JAK TRÉNUJI: zapisuji si vlastnosti, které potřebuji trénovat a ty které už mám osvojené.

CO POZORUJI: Pokud se zamyslím nad různými situacemi ve svém životě, můžu pozorovat, že se mi vlastnost, kterou potřebuji trénovat opakuje ve všech oblastech života.

PŘÍKLAD: Už vím, že se učím ve svém životě např. DŮVĚŘOVAT (sleduji tedy, jak se mi daří trénovat tuto vlastnost ve vztazích, v komunikaci, v učení se novým věcem, tedy ve všem na co se myšlenkou zaměříme a pojmenujeme si, co ve svém životě chceme.

ČEMU SE TEDY UČÍME?


Učíme se tedy na základě našich vlastností, které chceme rozvíjet, tak abychom dosahovali našich snů.

Struktura učení se podle vlastností:

1. pojmenuji si jakou dovednost si chci osvojit 

2. jaké vlastnosti (měkké dovednosti) při učení trénuji

3. vlastnost trénuji

3. vlastnost si osvojuji a uvádím do praxe


Příběh em...

Svoji cestu snů jsem začala jít ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že mohu důvěřovat sobě.

Mou vlastností, kterou tedy denně trénuji je DŮVĚRA.

Důvěra v sebe pro mě znamená věřit svým myšlenkám a naslouchat svému srdci. Pak už děláme kroky, které nás vedou naší cestou a ani nemůžeme jednat jinak. Propojí se totiž naše mysl s naším srdcem a vše se rozeběhne.

Vše začíná u nás samotných. Potřebujeme věřit, že se vše děje tak, jak má a my v daný okamžik děláme to nejlepší co dokážeme. Pokud důvěřujeme sobě: "Věříme, že naše myšlenky a naše pocity jsou správné, pak důvěřujeme i lidem v našem životě."

Pokud uděláme chybu, je to skvělé, protože máme možnost se z ní poučit a posunout se o kousek dál.

Jak trénuji DŮVĚRU?

Vždy když se mi stane nějaká situace, při které se třeba necítím dobře nebo naopak se cítím skvěle, vnímám jaká myšlenka mi přijde a co ve mě vyvolá za pocit. Pocit může být příjemný a nebo nepříjemný. Příjemný vychází z lásky a nepříjemný může pramenit z obavy nebo ze strachu.

Pokud tedy pocit pramení ze strachu, pojmenuji si z čeho vlastně mám strach a z jaké situace, která se v mém životě stala tento strach pochází. (můžou to být situace, které se nám staly, když jsme byli malí, v práci, ve vztazích partnerských či pracovních,...). Jakmile celou situaci pochopím, pocit strachu změním na vděčnost a důvěru.

Druhou vlastností, kterou trénuji je TRPĚLIVOST.

Jak trénuji TRPĚLIVOST? 

Trpělivost je moje zatím největší učení v mém životě. Trpělivost trénuji téměř v každém dni.

Stávají se mi situace, které mě přirozeně trpělivosti učí. Může to být zpoždění vlaku, čekání na zastávce, na schůzku. To je ten jednodušší trénink, přechází to, ale třeba do učení se trpělivosti v komunikaci s lidmi, nebo trpělivosti v dokončování věcí.

Často jsem totiž horká hlava a ráda bych měla věci hned a perfektní, možná to znáte. Ale čím dál víc si uvědomuji, že je pro mě dobré dělat věci v klidu a trpělivě. A výsledek pak stojí zato.

Myslím si, že pokud děláme věci trpělivě, jsou zároveň pečlivé a dobře promyšlené a tím získávají na své výjimečnosti a originalitě.


Stačí věřit, že jsme přesně tam, kde máme být a že se nám dostává všeho, po čem toužíme. Důvěřujme a buďme trpěliví, vše má svůj čas.


s důvěrou a trpělivostí

em