SEM aneb jak jsem přišla na svět?

Kdo jsem byla, kdo jsem a co dělám?

PRŮŘEZ ČASEM

Míša, holka, žena, dcera, sestra, duše...

V našem životě máme spoustu rolí a záleží na nás, jak je ve svém životě přijmeme.

Začalo to duší, která hledala své místo na tomto světě. Rozhodla se přijít na svět 22.10.1991 a vybrala si úžasné rodiče. Její rodiče tehdy ještě studovali pedagogickou fakultu a řadu let učili a provázeli děti ve škole. Každý z nich měl své sny a touhy, ale velkou část svého života věnovali hlavně svým dcerám, Míše a její starší sestře Veronice. Děti vychovávali s láskou a respektem a snažili se pro ně být oporou.


MOJE ŠKOLY ŽIVOTA

Studovala jsem na gymnáziu v Hodoníně a následně jsem odmaturovala na střední škole grafické v Jihlavě. 

Řekla bych, že to byly dva rozdílné světy a dva rozdílné přístupy. A jsem vděčná, že jsem do nich mohla nahlédnout, abych si udělala názor, co mi vyhovuje a co není pro mě :) Z každé zkušenosti jsem si odnesla něco dobrého a něco ještě lepšího, protože zpětně nejde říct, že by některá zkušenost byla špatná. Díky nim jsem totiž tam, kde mám být.

Chvíli po škole jsem začala pracovat jako grafička v reklamním studiu v Třebíči a následně v Brně. Práce mi, ale po čase přestala dávat smysl a tak jsem začala přemýšlet o změně. Vždy jsem si hledala nějaké kličky a ze strachu jsem hledala řešení, jak mít dost peněz a zároveň dělat to co mě baví. Grafika mě bavila, ale ne v práci, kde jsem byla. Až později jsem pochopila, že je pro mě prioritou pro koho tvořím a kdo za projektem stojí.

A tak jsem začala "svoji cestu" hledání rovnováhy v životě. Začala jsem se proto aktivně vzdělávat v osobním rozvoji a sebepoznáváním. Z práce jsem odešla studovat vysokou školu obor Vizuální tvorba se zaměřením na vzdělávání. Kam jsem chodila přesně měsíc a po měsíci jsem zjistila, že škola není pro mě (procházela bych znovu tím čím jsem prošla na střední škole) a mnohem více mě lákalo učení dětí. Nicméně jsem neměla vzdělání a tak jsem si vystudovala aspoň pedagogické minimum a současně jsem učila děti v zájmových aktivitách, dělala grafiku a pracovala v kavárně. Byl to další úžasný rok, ale už jsem potřebovala nějakou finanční jistotu. A protože jsem se aktivně zajímala o inovativní vzdělávání, tak jsem sledovala projekt Scioškol, který mě naprosto fascinoval.

Netrvalo dlouho a přihlásila jsem se na pohovor a na Scioškolu jsem byla přijata na pozici průvodce v klubu. Zde jsem donedávna učila děti v 1.třídě. Škola se pro mě stala školou života. Každý den jsem předávala dětem svoji energii a zároveň jsem se od nich učila, jak žít v přítomném okamžiku a pomalu jsem se začínala rozpomínat na to, když jsem byla dítě já a jak jsem svůj život žila s láskou ke všemu a ke všem kolem sebe.

Během tohoto období se dělo každý den něco nového a vše bylo velmi rychlé. S dětmi jsem se hodně vracela myšlenkami do svého dětství a vzpomínala jsem, co vše mě tehdy bavilo. Vzájemně jsme se učili. Já jsem děti učila orientovat se v čase, budovat vztahy a stanovovat si výzvy podle svých možností. Hodně jsem se učila pracovat se svou energií, se svými emocemi a sebereflexí. A pak přišel další zlomový bod v mém životě.

Něco jsem potřebovala jinak:

Byla jsem ve svém životě ŠŤASTNÁ a VDĚČNÁ, ale něco mi chybělo. To "NĚCO" jsem stále hledala. Po čase jsem si uvědomila, že ve svém životě HLEDÁM SMYSL a ROVNOVÁHU.

Jednou mi někdo řekl: 


"Míšo, vše je jednodušší, než se ti může zdát."


Naše mysl je naučena složitostem, ale vše může být jednodušší než se nám zdá.

Začala jsem se aktivně zajímat o jednotlivé oblasti člověka a začala jsem u sebe. Cestovala jsem tedy mezi svou minulostí, přítomností až jsem nahlédla do své budoucnosti.

Vzdělávala jsem se tedy po své vlastní ose, tím co mě zrovna zajímalo a naplňovalo. Ať už tvořivými kurzy arteterapie, improvizačními kurzy, divadlem, pohybem či studiem výživového poradce.

Mimo to mě velmi zajímal náš vzdělávací systém, cestování a vztahy mezi lidmi a jejich dopad na naši budoucnost.

A CO BYLO DÁL?


Našla jsem co mě baví a co chci ve svém životě dělat. Vykročení nebylo úplně jednoduché, ale vím, že bylo správné.

Mou vizí je pomáhat všem, kdo chtějí ve svém životě žít naplněně. Nebylo pro mě lehké najít a pochopit svou cestu a možná proto jsem začala pracovat na nástroji, který by Vám mohl pomoci v rychlejším procesu a pochopení vašeho směru.

A tak:

V současnosti pracuji na nástroji, který bude průvodcem za SMYSLEM VAŠEHO ŽIVOTA nebo-li průvodce ZA POSLÁNÍM.

Průvodce Vás povede jednoduchou formou, díky které se na chvíli vrátíte do svého dětství, procestujete své sny a díky tomu se naučíte žít v přítomnosti.

O co jde?

Sami se můžete rozhodnout, kolik času na trénink potřebujete než si dovednost osvojíte. 

Proč průvodce?

Protože jsem se dlouho trápila otázkami proč mě po nějaké době práce přestane bavit a musím z ní odejít. Nejdřív jsem si to stále dokola vyčítala a říkala si, že nejsem dobrý zaměstnanec, když práci opouštím.

Mě toho vždycky zajímalo tolik, že jsem si nemohla vybrat. Pokud to máte podobně jako já, můžete z toho udělat svou přednost a pracovat třeba na jednom projektu ve kterém skloubíte všechny věci, které máte rádi ;) 

Trvalo mi velmi dlouho, než jsem pochopila, co v životě chci dělat. Nyní cítím potřebu pomoci ostatním, aby jejich cesta byla jednodušší a nebyla tak klikatá, jako ta moje:)

Pro koho?

Průvodce bude pro kohokoliv, kdo je tzv. Renesanční člověk a nebo jen zatím nenašel to, čemu by se chtěl věnovat.

Baví Vás toho tolik, že nevíte co dřív?

Chcete cestovat a pracovat odkudkoliv?

nebo Vám nedává smysl jít na školu, protože se v oblastech, které Vás zajímají můžete rozvíjet i mimo ni?

A jestli se ptáte jak na to? 

Tak přesně pro Vás bude průvodce:)

Moc se těším a věřím, že pomůže třeba právě Vám.

Těším se na setkání.

S láskou a vděčností em