Kterému hlasu v nás dáváme větší důležitost?

Hlas poznání? Strom vědomostí nebo-li strom lží?

Dnes bych s Vámi chtěla sdílet moje dojmy a myšlenky z knihy Hlas poznání od Miguela Ruize. 

Mnozí z Vás jste se už možná s Migulem Ruizem setkali při čtení knihy Čtyři dohody.

Kniha se prezentuje jakožto praktický průvodce osobní svobodou skrze moudrost starých Toltéků. Používá obrazných výrazů, aby přiblížila své poslání skrze pocit, spíše než slova.

"Před pár lety jsem přečetla čtyři dohody a byla jsem nadšená. Myslím si, že Miguel Ruiz dokázal vyjádřit slovy podstatu lidského myšlení a našich bloků. Tato kniha nás učí, můžeme ji číst několikrát a pokaždé v ní můžeme najít něco nového. Možná proto, že se nacházíme pokaždé v jiné etapě svého života a řešíme jiné situace. Proto mám tuto knihu ráda ...vnímám ji jako nástroj, který nás může učit žít :)" Em

Ale nedávno se ke mně dostala kniha Hlas poznání.

Anotace knihy: Chceme-li skoncovat s emočním utrpením a obnovit svou radost ze života, musíme přestat věřit lžím - většinou o sobě samých.


"Narodili jsme se v pravdě, ale učíme se věřit lžím... Jedna z největších lží v historii lidstva je lež o naší nedokonalosti." 


Co jsem si z knihy "odnesla"?

Prvním poznáním pro mě byla myšlenka, že máme každý v naší mysli (hlavě) strom vědomostí. Ten si utváříme v naší hlavě od našeho dětství až do dospělosti. Tento strom si utváříme z vědomostí nebo-li lží, které jsou nám po celý život předkládány. Když jsme byli malými dětmi věděli jsme, co chceme a radovali jsme se z lásky, která byla kolem nás i v nás. Postupně nám lidé říkali, jak bychom se měli cítit a co bychom měli dělat...jak bychom měli žít! A pokud nám to neříkalo naše okolí, tak jsme si tyto lži o sobě začali vytvářet sami..."měl/a bych být taková, protože pak budou ostatní šťastní" nebo "když se budu chovat tak, tak mě ostatní budou mít rádi?".


"Uvěřili jsme, že bychom měli být někým jiným, než jsme my sami. A že dokonalí budeme až něčeho dosáhneme nebo něco získáme. A přitom stačí věřit, že jsme dokonalí právě teď a přesně takoví jací jsme. Přijmout sebe jako člověka, kterého Miluji." 


Tato kniha pro mě potvrzením mé pravdy ve kterou věřím. Každý z nás, jsme hlavním hercem ve svém životě a ostatní lidé kolem nás jsou vedlejší postavy v našem příběhu. Jde jen o to, jestli se rozhodneme hrát hlavní postavu ve svém příběhu a nebo ne. Každý z nás tu možnost má a každý z nás má jiný životní příběh.

Pro mě je důležité být hrdinou ve svém životě. Učit se, inspirovat se, pomáhat a poznávat:) Věřím, že pokud změníte hlavní postavu, začnou se měnit i vedlejší postavy.

Pojďme se proto navzájem inspirovat, pomáhat si a dělat to, co nás baví a naplňuje. Každý jsme jiný a to je přece tak dokonalé.


"Jsme jako barevná škála různých tónů barev. Miluji rozmanitost barev. Pokaždé můžete namíchat úplně jiný odstín, podle toho jaký poměr barev dáte dohromady. Představuji si tak každého člověka.

Každý den mícháme svou "denní barvu" a podle toho utváříme člověka, kterým jsme DNES."


Miluji Vás s láskou Em