Vedené taneční lekce aneb Vlnobytí?

17.03.2019

Co jsou vedené taneční lekce VLNObytí?

Jaký pro mě můžou mít přínos?

Vlnobytí je originální taneční lekce vedená Barbarou Jung doprovázená hudební improvizací Matěje Kotoučka a Sima Hakalista, společně vystupujících jako Thistle.


VLNObytí
"Setkáme se
Naladíme se
Roztančíme se
Zažijeme se
a
Zpomalíme se"

VLNObytí

Dvouhodinovou lekcí taneční improvizace nás vedla Barbora Jung, která je tanečnice a architektka.

Kde?

Taneční lekce proběhla v prostoru brněnského tanečního studia Art Factory. V Art Factory si můžete vybrat z nabídky pravidelných kurzů, ale i otevřených lekcí tzv. Open classů.

Jak lekce probíhala?

Na lekci se sešlo asi 15 účastníků. Většina nebyla na lekci poprvé a s Bárou se tak někteří účastníci znali. Taneční lekce je však otevřená jak profesionálům, pokročilým tak i úplným začátečníkům.

Bára nám na začátku sdělila co nás na lekci čeká a na co se budeme soustředit. Tato lekce byla zaměřena spíše na individuální tanec s prvky skupinového tance. Část lekce byla věnována kontaktní improvizaci.

Čekalo nás krátké dechové a jógové protažení, následovala práce s vlastním tělem a vnímání našeho těla při pohybu: pád x zvedání. Pak jsme pracovali ve dvojicích. A na závěr nás čekal skupinový a volný tanec.

Cíl lekce a moje myšlenky?

Cílem lekce je vést tanečníky k vlastnímu a plnohodnotnému prožitku z pohybu. Každý jsme individualita sám o sobě a proto pokročilost tance na tomto kurzu nehraje žádnou roli. Každý máme své tělo a učíme se jej vnímat:) Byl to pro mě další úžasně strávený čas v prostoru, kde jsme se vzájemně nehodnotili, ale naopak jsme se vnímali a pozorovali.

Děkuji Thistle za příležitost zpřítomnit se

Em

Příběh Em...

Na této lekci jsem si uvědomila, že své vystupování vůči ostatním, můžeme lépe pochopit skrze naše tělo.

Před skupinou lidí se v tanci už nehodnotím a neposuzuji.  Co mi, ale občas ještě dělá problém, je kontakt s ostatními.

Byla jsem moc ráda, že na této lekci jsem si kontaktní improvizaci mohla zlehka vyzkoušet. Myslím si, že dotyk je velmi důležitý, ale zároveň jsme nastaveni tak, abychom se chránili před druhými.

Proč? Abychom si ochránili svou energii? nebo snad z nějakých obav zachování naší vlastní intimity?

Každý to máme asi jinak. Každý v našem životě přisuzujeme dotykům jinou důležitost. Pro mě bylo před několika lety nepředstavitelné i obejmutí s cizím člověkem. Obejmutí pro mě byl znak opravdu velké lásky, kterou jsem vlastně věnovala jen pár lidem a to svým blízkým. V současnosti to vnímám naprosto jinak. Jakýkoliv dotyk a především vřelé obejmutí poznáte a cítíte. Je to vyjádřením důležitosti daného okamžiku a je to energie, kterou chci dávat lidem kolem mě, protože si jich vážím a mám je ráda, jednoduše protože jsou:)

Moc se mi líbilo cvičení, kdy jsme pracovali na padání a zvednutí. Uvědomila jsem si, jak záleží na tom, na co svou mysl zaměříme.

Je pro nás lehké spadnout, ale za to těžké vstát? 

nebo je to naopak...

Těžko se nám padá, ale snadněji se pak zvedáme?


"A co když se naučíme s lehkostí padat a pak se taky s lehkostí zvedat?"


Chtěla bych Vám dnes popřát, abyste si užívali své pády a také své vzlétnutí. Tančeme svým životem, ale zároveň se vzájemně vnímejme.

Každý jsme důležitý Em